ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Začala oprava vitráží v opavském Domě kultury

29.06.2017

Opava 29. června - V památkově chráněném Domě kultury Petra Bezruče v Opavě začala oprava více než 100 let starých vitráží. V budově sídlí například knihovna, obřadní síň či hospodářská komora. Květinové motivy složené ze 225 skleněných tabulek z barevného i čirého skla se na místo vrátí za rok. ČTK to dnes řekla mluvčí města Lada Dobrovolná.

Jde o vitrážový strop ve vestibulu budovy, který podle návrhu anonymního designéra dodala firma Richarda Schleina z Hrádku roku 1910. "Vzhledem k havarijnímu stavu vitráží a světlíku nad skleněným stropem bylo nutné přistoupit k neodkladné opravě," uvedla. Z Opavy se vitráže přesunuly do dílny Hany Baronové v Kozmicích, kde budou renovovány.

"Oprava bude stát víc jak 400.000 korun a bude hrazena z finančních prostředků knihovny. Rovněž je nutné opravit světlík nad vitráží, což si však vyžádá více času, a tak v současné chvíli není jasné, kdy se vitráž do knihovny vrátí," uvedla mluvčí města. Předpokládá se, že práce zaberou přibližně rok.

Vláda zařadila budovu z roku 1910, která původně sloužila jako sídlo opavské obchodní a živnostenské komory, na seznam Národních kulturních památek 20. února. Objekt navrhl vídeňský architekt Leopold Bauer, který vyhrál soutěž vyhlášenou tehdejší Opavskou obchodní a živnostenskou komorou. Projekt reprezentuje směřování od secese a moderny k meziválečnému klasicismu a historismu. Samotná stavba se uskutečnila v letech 1908 až 1910. Svému původnímu účelu objekt sloužil do roku 1949. Po znárodnění se z něj stal Dům osvěty Petra Bezruče. V 80. letech minulého století jej úřady přejmenovaly na Dům kultury Petra Bezruče.

Dominantou interiéru budovy je masivní mramorové dvoukřídlé schodiště spojující přízemí s prvním patrem. Hlavní sál objektu zdobí další vitráže. Jejich autorem byl opavský malíř Adolf Zdrazila, který spolupracoval s architektem budovy Leopoldem Bauerem na několika opavských zakázkách. Obrazy zobrazují ženy jako symboly řemesel ve Slezsku. Další slezský umělec, sochař Josef Obeth, je autorem čtyř plastik nad hlavním vchodem do budovy a 16 kamenných reliéfů na fasádě.

(čtk)