ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Nové Národní muzeum uvidí lidé v létě

11.06.2017

Praha 11. června - Během léta zmizí plachta, která měsíce zakrývá rekonstruovanou historickou budovu Národního muzea, a lidé uvidí jeho vyčištěnou fasádu. Na podzim by si ještě prázdné muzeum mohli ve speciálním režimu prohlédnout první návštěvníci. Proražen je spojovací tunel mezi oběma budovami muzea, zastřešují se nádvoří. Pracuje se ale i na podobě interiérů a vedení muzea uvažuje o proměně složení panteonu, který tvoří sochy významných osobností české historie. V rozhovoru s ČTK to dnes řekl ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Dokončují se zlatící a restaurátorské práce, pracuje se také v pozlacené kupoli, která už ve slunečných dnech září do dálky. Po rekonstrukci bude přístupná a nabídne neobyčejný výhled na Prahu. V interiérech se opravují nástěnné malby, dokončují se rozvody, vracejí se repasované parkety. "Podle vedení stavby se stavba blíží do kulminace," říká ředitel. Nyní je na stavbě 300 až 400 dělníků. " A bude to přibývat," uvedl. Drží se termínu podzim roku 2018, kdy by měla česko-slovenská výstava muzeum otevřít, připomenout sté výročí vzniku Československa o 200. výročí muzea.

Muzeum chystá během stavby nové expozice a Lukeš uvažuje o tom, že by pozměnil sestavu osobností, jejichž sochy zdobí panteon muzea. "Uspořádání soch byla víceméně koncepce Zdeňka Nejedlého z 50. let, nikoli ta původní. S radou muzea navrhujeme, aby měl po otevření podobu prvorepublikovou," řekl ředitel. "Odejít" by tak měli třeba Julius Fučík nebo Fráňa Šrámek, vrátil by se měl třeba Heinrich Clam-Martinic.

"Dohodli jsme se, že bychom tam vrátili císaře a císařovnu, které jediné odstranila první republika. Byli vystaveni nikoli jako velikáni, ale jako panovníci. A císař navíc na muzeum přispěl nemalou částkou. Usnesli jsme se, že už snad je doba, kdy by se tam mohli vrátit," věří ředitel, vystudovaný historik. Novou koncepci panteonu posoudí ministerstvo kultury a podle Lukeše by ji měla vzít na vědomí vláda.

Nejviditelnější pro kolemjdoucí je ale fasáda muzea. "Zrovna jsme měli na místě povídání s památkáři, protože řešíme viditelnost střel (ve fasádě) z roku 1968, jak to bude opticky vypadat. Už teď je zřejmé, že fasáda bude světlá tak, jak byla v roce 1891. Výplně po střelách se tak dostaly do negativu - původně byly světlejší než okolní ztmavlá fasáda. Nyní řešíme, do jaké míry je máme zvýraznit," popsal jen jeden z dílčích momentů prací, které se na budově dějí.

Překvapilo ho prý, že fasáda nebyla před opravou zčernalá pouze exhalacemi, ale byla v 50. letech napuštěná sazemi. "S tezí, že co je černé, je staré. Po dohodě s památkáři se fasáda vyčistila a saze se dostaly pryč," uvedl.

Rekonstrukce muzea začala v druhé polovině roku 2015, Lukeš uvedl, že i přes složitost prací danou zejména památkovým charakterem budovy, se stále daří udržet vysoutěžený rozpočet 1,6 miliardy korun. Vícepráce nepřesahují 1,5 procenta ceny. S tím, jak v červenci nebo srpnu zmizí z budovy lešení, zmizí i reklama, která přinesla muzeu přibližně pět milionů korun. Památkáři podobnou reklamu povolují, pokud na plachtě zakrývající stavbu, která je povinná, je obrázek zakryté budovy. Dvacet procent plochy lze pak využít pro komerční účely.

(čtk)