ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Ministerstvo kultury rozdělí na opravu center měst víc peněz

26.04.2017

Brno 26. dubna - Ministerstvo kultury letos rozdělí z programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón zhruba 200 milionů korun. Objem finančních prostředků, z kterých se opravují historické domy nebo kostely, v posledních letech roste. Loni stát vyčlenil 182 milionů korun, kterými podpořil 613 investičních akcí. Na Inženýrském dnu v Brně to dnes řekla Michaela Exnarová z ministerstva kultury.

Město, které o podporu usiluje, musí mít vlastní plán regenerace území, památka kterou chce opravit, musí být na chráněném území. Na investice pak přispívá i vlastník nemovitosti. Podle Exnarové jsou některé regiony silnější v čerpání prostředků, je to ale dáno zejména počtem památkových rezervací, kterých je aktuálně v republice 40, k tomu je 255 městských památkových zón.

"Nejvíce se obnovují díky programu měšťanské domy, loni to bylo 40 procent akcí," uvedla Exnarová. Za nimi následují například kostely. Příkladem podpory je obnova fary v Plané, která vyhořela. Z programu byla obnovena například i budova městského úřadu v Chebu.

Odborníci se dnes shodli na tom, že z historických center měst se vytrácí život. Podle předsedy České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) Pavla Křečka je to vidět například v Praze. "V poslední době se mi zdá, že je to jen o o tom, jak vytřískat z historické části co nejvíce peněz," uvedl Křeček. Podle něj se názor na historické části měst mění. V minulosti se do nich nesmělo jezdit autem, než se zjistilo, že i díky tomu se stávají mrtvými. Zmínil také privatizaci bydlení, ve které se byty spekulativně prodaly, což přispělo k vylidnění centra. Podle Křečka by si mělo dát pozor i Brno na využití areálu brněnského výstaviště, které je urbanisticky velice cenné. "Zastupitelé začali bláznit, možná tu bude Disneyland, Prátr, ale není to dobře. Je to urbanisticky cenné území a mělo by být zachované," uvedl.

V poslední době se vedou spory i o ochranu průmyslových budov, jde o pivovary, sýpky, továrny. Podle Marka Hanáka z Kanceláře veřejného ochránce práv je nutné znát historii míst. V některých případech se mění necitlivě vzhled stavby, narušuje to urbanistické a architektonické hodnoty zástavby. Zmínil v této souvislosti opravy venkovských škol z 19. století. Obce zateplují dříve bohatě zdobené fasády, které tím pak zničí.

(čtk)