ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Výstavbu bytů v Brně brzdí zastaralý územní plán

29.11.2016

Brno 29. listopadu - Zastaralý územní plán a čekání na nový, který bude nejdříve za pět let, brzdí v Brně výstavbu bytů, tvrdí developeři, kteří se sdružili do Asociace brněnských architektů a stavitelů (ABRAST). Náměstek primátora Martin Ander (SZ), zodpovědný za územní plánování, souhlasí s tím, že územní plán je problém. Zároveň však tvrdí, že překážek, které brzdí výstavbu, je mnohem víc a developeři svou argumentaci účelově zjednodušují. Ploch pro výstavbu je stále dostatek, ač se logicky zmenšují, řekl Ander ČTK.

Poslední aktualizace územního plánu je z roku 2008, samotný plán vznikl v roce 1994. Developeři za jeden z největších problémů považují neexistenci protipovodňových opatření, které blokují zhruba pětinu zastavitelných ploch. Podle předsedy správní rady ABRAST Marka Vintra způsobila problém aktualizace územního plánu z roku 2014, kterou zrušil soud, a současné pomalé tempo dílčích změn.

"Městu se nepodařilo najít zpracovatele dvou balíčků změn, které obsahují systémové změny, jako právě protipovodňová opatření. Kvůli tomu se zpozdí i další balíček změn, který obsahuje velkou část ploch pro výstavbu ze zrušené aktualizace. Odhadujeme, že bude hotový až v roce 2019," řekl ČTK Vintr. Město podle Andera připravuje výběrové řízení na zpracovatele a čekalo, až kraj schválí zásady územního rozvoje a vstoupí v planost novelizovaný zákon o zadávání veřejných zakázek.

Vinter tvrdí, že zpoždění může být pro některé developery likvidační, protože o změny v územním plánu žádali již před rokem 2010. Dočkají se jich tak i s desetiletým zpožděním, řekl.

Tomáš Kaláb ze stavební firmy Kaláb připustil, že je stále dostatek zastavitelných ploch, ale jsou z pohledu developerů problematické. Kromě záplavových území jsou to potíže s nedořešenými vlastnickými vztahy. Stejně jako Ander zmínil vysokou náročnost budování infrastruktury. "Developeři argumentují i tím, že se jim nevyplatí stavět tam, kde je nižší index podlažní plochy," řekl Ander. Ten určuje, kolik pater mohou domy mít. Podle Andera se také některým nechce stavět v brownfieldech, protože skrývají staré ekologické zátěže.

Kaláb také upozornil, že pro některá místa je stanoveno až nesmyslně velké množství parkovacích míst na počet obyvatel. "To chceme změnit. Plánujeme zadání studie, která by Brno rozčlenila. Například na Palackého a Štefánikově by klidně mohly být pětipatrové domy, ale to znamená dvě patra garáží, což stavbu prodraží. Přitom jde o lokalitu výborně obslouženou veřejnou dopravou," uvedl Ander.

Developeři poukazují i na odpor různých místních sdružení, která se brání další výstavbě v okolí. "Ilustračním příkladem mohou být Kaménky v Černovicích, kde si developer řešil jenom svoji výstavbu bytů a nezajímá ho další infrastruktura. Mám dojem, že mnozí si neuvědomují, že aby byl projekt kladně přijatý, musí stávajícím obyvatelům přinášet něco, co jim chybí. Proto nyní s Imosem chystáme studii na komplexní řešení Kamének," řekl Ander.

Město také začalo s developery systematicky spolupracovat, aby se dařilo situaci v různých lokalitách co nejdříve odblokovat.

Byty v Brně zdražily za poslední rok v průměru o 15 procent a pro mnoho lidí jsou dostupnější v okolí města. V posledních pěti letech přibývalo v Brně ročně 1000 až 1400 bytů. Poptávka převyšující nabídku vyplývá i z dalších ekonomických faktorů, jako jsou nízké úroky hypoték, zvyšující se výdělky a z toho vyplývající koupě bytů na investici, nikoli na vlastní bydlení.

(čtk)