ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Kontroverze kolem nového nádraží ve Stuttgartu neustávají

11.10.2016

Berlín/Stuttgart 11. října - Srovnání s pražským tunelem Blanka v lecčems snese projekt přestavby hlavního vlakového nádraží v jihoněmeckém Stuttgartu. Také on se totiž odehrává převážně v podzemí, je stále dražší a termín jeho otevření se posunuje. A tak jako v české metropoli od něj dávají ruce pryč někteří místní politici.

Když se v září pokládal základní kámen nového nádraží, velká část pozvaných hostů na slavnosti chyběla. Zaneprázdněn v tu chvíli byl ministerský předseda Bádenska-Württemberska a jeden z nejoblíbenějších německých politiků Winfried Kretschmann, zemský ministr dopravy Winfried Hermann i primátor Stuttgartu Fritz Kuhn.

Za normálních okolností je položení základního kamene událost, kterou si politici nenechají ujít, s projektem Stuttgart 21 se ale u řady voličů pojí tak negativní emoce, že je pro mnohé politiky lepší, když s ním nebudou spojováni.

Na první pohled přitom brožury i videoanimace, kterých je v informačním stánku na nádraží k dostání celá řada, kreslí velmi přitažlivý obraz budoucnosti. Velká část nádraží ze 20. let minulého století, které patří k deseti nejfrekventovanějším v Německu, se má v příštích letech zanořit pod zem, díky čemuž se v samém centru města uvolní prostor pro nové obchodní prostory i park.

Nádraží navíc bude nově průjezdné, což zvýší i při snížení počtu kolejí na osm, tedy polovinu, současnou kapacitu, kdy jím denně projde kolem 250.000 cestujících. Přínosem má být v neposlední řadě i moderní architektonické pojetí, které díky velkým kulatým oknům umožní přirozené osvětlení podzemních nástupišť.

Bližší pohled na podrobnosti a ekonomický kontext projektu už ale tak růžový není a ukazuje mimo jiné neustále rostoucí náklady a postupně se odkládající datum otevření nového nádraží.

V době úplně prvního projektu, který vedle přestavby stuttgartského hlavního nádraží zahrnuje i lepší drážní propojení s okolím, se hovořilo o celkové ceně v přepočtu 2,46 miliardy eur. To bylo v polovině 90. let minulého století, kdy se ještě v Německu platilo markou. Když byly v roce 2010 zahájeny stavební práce, zvedl se odhad ceny už na více než čtyři miliardy eur.

Do léta roku 2013 narostl na téměř šest miliard eur a nyní společnost Deutsche Bahn, která spolu s Bádenskem-Württemberskem, Stuttgartem, spolkovou vládou nebo Evropskou unií projekt financuje, počítá s účtem kolem 6,5 miliardy eur (176 miliard korun). Spolkový účetní dvůr přitom ve své analýze nevylučuje ani cenu kolem deseti miliard eur (270 miliard korun).

Části místních obyvatel, z nichž jich svého času proti přestavbě demonstrovaly desetitisíce, vadí vedle stoupajících nákladů také dopady na životní prostředí. Kritice čelí i údajné technické nedostatky, včetně protipožární ochrany nebo přílišného sklonu nástupišť.

Firma Deutsche Bahn je přesto pevně odhodlána dovést projekt do konce. V okolí nádraží i pod ním už se staví, což na svou kůži poznají i všichni cestující, kteří k nástupištím musí tubusy nad staveništěm. Útěchou odpůrcům projektu tak nyní může být snad jen to, že se nové nádraží neotevře v roce 2019, jak bylo původně plánováno, ale nejdříve o dva roky později. V případě problémů se pak dá počítat až s rokem 2024.

(čtk)