ARCHITEKTURA BYDLENÍ DESIGN

Reality na dlani

Tunelový komplex Blanka slouží řidičům přesně rok

19.09.2016

Praha 13. září - Vizitka tunelového komplexu Blanka v Praze, který byl otevřen loni 19. září:

- Blanka, která se začala stavět v roce 2007, je největší dokončenou podzemní stavbou nejen v Praze, ale i v ČR. Je označována za nejdelší městský tunel v Evropě, na druhé místo odsunula tunel v Madridu.

- Komplex s celkem třemi tunely je součástí severozápadního úseku městského okruhu, jeho celková délka je 6382 metrů. Trojice tunelů měří celkem 5,5 kilometru; součástí je nejdelší souvislý ražený tunel v České republice, který je dlouhý 2,23 kilometru.

- Celá stavba zahrnuje tři tunelové úseky mezi křižovatkou Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu a křižovatkou Troja u nového Trojského mostu přes Vltavu:

1) Brusnický tunel (1405 m severní tubus/1398 m jižní tubus) - od severního portálu Strahovského tunelu ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely, za křižovatkou s ulicí Myslbekovou ražený úsek, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho je 550 metrů ražených tunelů.

2) Dejvický tunel (1007/1005 m) - od křižovatky Prašný most pokračuje v celé délce hloubenými tunely třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna křižovatka U Vorlíků.

3) Bubenečský tunel (3090/3086 m) - od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku (Královskou oboru), plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom hloubeným úsekem až k trojskému portálu; celková délka úseku je 3,09 km, z toho je 2230 metrů ražených.

- Součástí tunelového komplexu jsou i dvě rozlehlá podzemní parkoviště, která však magistrát doposud nezprovoznil.

- Blanka doplnila již provozovanou část městského okruhu s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Celková délka částí okruhu mezi severním vyústěním Blanky a jižním koncem Zlíchovského tunelu je včetně Blanky zhruba 10,5 kilometru, z toho přibližně 7,8 v tunelech. Vnitřní městský okruh dále tvoří část ulice Strakonické, Barrandovský most a téměř 17 km dlouhá Jižní spojka. Zbývá dokončit soubor tří staveb východní části okruhu v úseku Pelc-Tyrolka - Balabenka - Štěrboholská radiála a tzv. Libeňská spojka, jejichž výstavba však ještě nezačala.

- Součástí stavebního povolení byla podmínka, že před zprovozněním tunelů musí být zprovozněna severozápadní část Pražského okruhu (obchvat Prahy, také vnější okruh, plánovaný přes Suchdol), ten se však ještě stavět nezačal a v nejbližší době nezačne. Tunelový komplex Blanka běží v současnosti v režimu zkušebního provozu.

- Výstavbu schválilo vedení města v čele s bývalým primátorem Pavlem Bémem (ODS) s tím, že bude stát asi 29 miliard korun. Na začátku roku 2011 ale nové vedení města zjistilo, že by se cena měla vyšplhat na 38 miliard. Bývalý primátor Bohuslav Svoboda (ODS) nechal některé práce seškrtat. Výsledná cena, do které se promítlo dvojí zvýšení DPH a také technologicky náročnější způsob ražby a injektáže kvůli propadům, byla 37,9 miliardy korun.

- Zakázku na stavbu tunelu získala společnost Metrostav. Dodavatelem technologické části se stala ČKD Praha DIZ, správcem stavby byla společnost Inženýring dopravních staveb (IDS).

- Stavbu, která měla být podle původních plánů zprovozněna již v roce 2011, provázela celá řada problémů, mimo jiné se na stavbě tunelů několikrát propadla zemina, objevily se potíže kolem financování stavby, stavebních povolení, proti stavbě také protestovali obyvatelé z okolí.

- Komplikace byly i s úhradami faktur za stavební práce, kvůli kterým se mezi Prahou a Metrostavem i firmou IDS, uskutečnily arbitráže, na jejichž základě byly práce teprve hrazeny. Poté se objevila kauza s kabely technického zabezpečení, kvůli poškození vodou muselo být vyměněno 56 km kabelů. Praha vedla také arbitráž se společností ČKD Praha DIZ, jejíž nároky však soud neuznal.

(čtk)